05 Ježíš ji vzal za ruku

Autor: Marino Gobbin - Překlad: Eva Liškutínová - Číslo: / ()

4. neděle v mezidobí „B“: Ježíš ji vzal za ruku

Číst Ježíš … vstoupil … do Šimonova a Ondřejova domu. Šimonova tchyně ležela v horečce… Přistoupil, vzal ji za ruku a pozvedl ji. Tu jí horečka přestala a ona je obsluhovala … přinášeli k němu všechny nemocné a posedlé… Nedovoloval však zlým duchům mluvit. Brzo ráno…zašel si na opuštěné místo a tam se modlil. Šimon se svými druhy se pustili za ním. Našli ho a řekli mu: „Všichni tě hledají!“ Odpověděl jim: „Pojďme jinam, do blízkých městeček, abych i tam kázal , protože kvůli tomujsem přišel.“ (Mk 1,29-39).

Znamení ● zástěra, modlitební knížka, obvaz, mast

Porozumět ● Dům: ten, kde byli vychováni Petr a Ondřej ● horečka: horečka sama byla v Ježíšově době považována za nemoc, a ne za její příznak ● Pozvedl ji: Ježíš ženu zázračně uzdravil a tím posílil víru přítomných učedníků i ostatních, kdo byli svědky tohoto jeho mocného činu ● Obsluhovala: uzdravení nás uschopňuje ke službě ● Posedlí: jsou lidé posedlí silami zla ● Nedovoloval: Ježíš nařídí zlým duchům mlčet, aby zabránil manipulaci a špatnému vysvětlení svého tajemství a svého poslání ● Kázal: Ježíš zvěstuje evangelium, to znamená dobrou zprávu o tom, že Bůh nás miluje a stará se o nás. Ježíš dosvědčuje Boží lásku svými mocnými skutky zázraky a tím nám sděluje, že je On tou dobrou zprávou, lidskou tváří milosrdného Boha.

Zamyslet se ● činnost Pána Ježíše během dne obsahuje kázání, uzdravování a modlitbu. Ježíš hlásá dobrou zprávu, stará se o nemocné a posedlé silami zla. Kde nachází Ježíš sílu k jednání v tak těžkých situacích: ulehčit nemocným, uzdravit zraněné v srdci? Kde nachází vůli žít a pracovat pro druhé? Všimněme si: zatím co druzí ještě spí, on se uchyluje na opuštěné místo a modlí se. Žije stále v intenzivním vztahu k Otci, který mu dá odvahu a dává mu jasně poznat smysl jeho činnosti. Ježíš, který uzdravil Petrovu tchýni a mnoho dalších, nás zve, abychom se i my rozhodli ke službě: jsme schopni pomáhat našim přátelům, kteří jsou nemocní nebo prožívají těžké období? Od koho si k tomu vyprošujeme sílu?

Vyprávět ● Raoul Follereau, kněz, který se rozhodl pečovat o malomocné, vyprávěl o svých návštěvách v útulku těchto nemocných lidí. Malomocenství je nemoc, která se projevuje nejprve skvrnami na těle člověka. Lidé se báli nakažení, a proto museli malomocní žít odděleně, nesměli se stýkat se zdravými. Raoul viděl v útulku mnoho bolesti a smutku. Jednou se zde však setkal s člověkem, jehož tvář byla jiná než tváře jiných. Přestože i jeho tvář byla poznamenaná nemocí, jeho oči se usmívaly. Zeptal se ho na jeho jméno a na tajemství jeho vnitřního pokoje. On mu odpověděl, že za ním každý den k večeru přichází jeho žena. Zůstane stát na druhé straně zahrady, která odděluje území útulku, neříká nic, ale usmívá se na něho. Tato vzájemná výměna úsměvů trvá pár chvil, ale jeho posiluje při snášení útrap. „Je to ona, kdo mi dává sílu žít a snášet tuto nemoc. Ona je mým andělem ochráncem.“

● Rabbi Mendel řekl, že všichni lidé, kteří ho požádali o modlitbu, se mu promítají v mysli, když se modlí modlitbu „Osmnáctero požehnání“ (modlitba, která se modlí třikrát za den ve stoje). Jednoho dne se kdosi podivil, jak to zvládá, protože času neměl nazbyt. Rabbi Mendel mu odpověděl: „Stopa utrpení každého dotyčného člověka se mi vryje do srdce. Ve chvíli modlitby otevřu své srdce a říkám: Pane celého světa, přečti si, co je tu napsáno!“ (Martin Buber). .

Další podněty k aktivitě s dětmi ● Pozvěte ke spolupráci dvojici dětí a předložte před ně tyto předměty: zástěru, kastrol, vařečku, mast, obinadlo a modlitební knížku. Jedno dítě bude nemocné a lehne si schouleně na připravenou židli nebo lehátko. Druhé dítě dostane k dispozici uvedené předměty. Jeho úkolem je reagovat na nemocného. Může u toho mluvit nebo zahrát pantomimu. Poté pozvěte jinou dvojici, která by setkání udělala jinak. Hovořte s dětmi o tom, jak je těžké přijít na to, co druhý člověk potřebuje. Kdo nám pomáhá objevit v sobě lásku k druhým lidem a přijít na to, co máme dělat? (Ježíš byl naplněn Duchem svatým a ten ho v jeho jednání vedl; Ducha svatého jsme přijali ve křtu i my. Duch svatý je nositelem Boží lásky a moudrosti.)

Zdroj: Dossier Catechista, febbraio 2012, s. 57. Autor: Marino Gobbin. Překlad sr. Eva Liškutínová, FMA; zpracováno redakcí revue Cesty katecheze, leden 2012.

Ke stažení: obrazek-5B.jpg, 1 MB