2B Druhá neděle velikonoční: Ježíš prochází zavřenými dveřmi

Autor: Marino Gobbin - Překlad: Eva Liškutínová - Číslo: / ()

2. neděle velikonoční„B“: Ježíš prochází zavřenými dveřmi

Číst ● Navečer prvního dne v týdnu přišel Ježíš tam, kde byli učedníci. Ze strachu před židy měli dveře zavřeny. Stanul mezi nimi a řekl: „ Pokoj vám! “ …Když učedníci viděli Pána, zaradovali se. Znovu jim řekl: „… i já posílám vás.“ Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: „ Přijměte Ducha svatého…“ Za týden byli jeho učedníci zase uvnitř a Tomáš s nimi. Ježíš přišel zavřenými dveřmi, stanul mezi nimi … Potom vyzval Tomáše: „ Vlož sem prst a podívej se na mé ruce, vztáhni ruku a vlož ji do mého boku... “ Tomáš mu odpověděl: „Pán můj a Bůh můj!“ Ježíš mu řekl: „… Blahoslavení, kdo neviděli, a přesto uvěřili.“ … (Jan 20,19-31)

Znamení ● Při pozdravení pokoje vybídneme věřící, aby navzájem vyznali víru ve vzkříšeného Krista těmito nebo jinými slovy: „Pán je vzkříšen. Ježíš je náš pokoj…“

Porozumět ● Dveře zavřeny: Učedníci mají strach, proto jsou v místnosti za zavřenými dveřmi. Ale Ježíš překoná jejich překážky, protože se chce s nimi setkat ● Pokoj vám: semitský pozdrav. Je víc než pozdravem, protože obsahuje i Ježíšovo ujištění o tom, že je opět s nimi živý ● Posílám vás: Ježíš posílá učedníky. Toto vyslání je stvrzeno pečetí Ducha svatého ● Dechl: je sdílením daru Ducha. Toto gesto nám připomíná stvoření člověka. ● Přijměte: od této chvíle bude Ježíš přítomný mezi svými učedníky skrze Ducha. ● Za týden (v originálu osmý den): vyjadřuje už předem den Páně, základ neděle. ● Stanul: stát na nohou je pozice toho, který žije. ● Vlož sem: je gestem velké Ježíšovy shovívavosti, aby Tomáš využil této příležitosti k posílení své víry ● Ruce - bok: vzkříšení je nerozlučně spjato s předchozí smrtí na kříži ● …můj…Bůh: je vyznáním víry v Ježíšovo Božství ● Blahoslavení: v Janově evangeliu nejsou napsána blahoslavenství, ale toto blahoslavenství je nejdůležitější ● Uvěřili: všichni, kdo se svěřují Vzkříšenému Pánu.

Zamyslet se ● Slavíme vítězství Ježíše nad smrtí. 7 nedělí budeme slavit tuto událost. Prožíváme velikonoční období. Ježíš je úžasný, když přijde mezi apoštoly, kteří se ukrývají. Ale pozor: Ježíš není žádný mimozemšťan. Jan neříká, že prochází zdmi. Jednoduše píše, že je tam. Jan chce poukázat na něco tak jedinečného, že nenachází slov, aby to vyjádřil: Ježíš přemohl smrt a je tady, živý, s těmi, kdo v něho uvěřili. Není žádným strašidlem, ale opravdu je přítomný mezi námi. Tomáš ale nedůvěřuje a žádá důkazy. Ježíš se kvůli němu vrátí a Tomáš se mu podrobí (kapituluje). Konečně apoštolové otevřou dveře, které byly zavřené, a jdou promluvit k lidem: „Uvěřte, vždyť Ježíš je vzkříšený Mesiáš!“

Vyprávět ● „Kdo mi popíše džbán?“ zeptal se učitel Zen svých žáků. Když všichni navrhli nějakou definici, Kuei – shan, který byl v klášteře jen služebníkem, vzal džbán do ruky a ukázal ho všem, aniž by něco řekl. Ukázat džbán je lepší než vymyslet nějakou definici. Tak je to i s naším svědectvím o vzkříšeném Pánu.

● Nevěřící vědec se vydal za knězem. Řekl: „Jsem rád, že vás vidím, ale stále věřím jen tomu, co mohu ohmatat a zvážit. Kněz mu s úsměvem odpověděl: „Zkus se zvážit předtím, než budeš spokojený a potom, a uvidíš, že tvá váha bude pořád stejná. A přece věříš, že jsi spokojený a já v to věřím také.

Náměty na aktivity s dětmi

Aktivita č. 1:

Moderátor si připraví dvě krabičky. Do jedné z nich umístí živou housenku, nejlépe i s částí rostliny, na které ji našel. Do druhé krabičky uloží motýla (ne živého! motýla lze koupit např. v prodejnách s laciným zbožím všeho druhu).

Postup: Ukažte dětem zavřené krabičky a nechte je hádat, co by v nich mohlo být. Děti se dívají nejprve jen očima. Poté jim půjčte krabičku do rukou, aby ji potěžkaly. Opět odhadují, co by v ní mohlo být. Pak otevřete první krabičku, ve které je housenka. Děti si housenku prohlédnou. Jejich úkolem je uhodnout, co asi může být ve druhé krabičce. Až druhou krabičku otevřete, zkoumejte, co mají housenka a motýl společného a co je naopak odlišuje. Vysvětlete si též, proč není motýl živý (s živým motýlem je třeba zacházet velmi opatrně, nesmíme se dotknout jeho křídel, jinak by zahynul; motýli v této době ještě nelítají, potřebují více tepla, aby se mohli vylíhnout). Popište si proces, jak se z housenky stane motýl (housenka se nejprve živí listy rostlin, pak se zakuklí a až přijde její čas, kukla praskne, motýl opatrně rozvine křídla a vylétne).

Jaký byl rozdíl mezi chováním apoštolů před tím, než uvěřili, že Ježíš vstal z mrtvých, a po té, co se s ním setkali? Předtím měli strach. Ježíš je však uklidnil a oni byli schopni otevřít dveře a později dokonce jít ven a hlásat pravdu o Ježíšově vzkříšení. Co je v tom podobného s motýlem a housenkou? Kdo tuto proměnu apoštolů způsobil? Co potřeboval Tomáš, aby také uvěřil Ježíši? Věříme v Ježíšovo zmrtvýchvstání my? Co to pro nás znamená?

Aktivita č. 2:

Moderátor si připraví velkou deku a pozve k sobě několik dětí – dobrovolníků, kteří se nebojí tmy. Děti si sednou do dřepu co nejblíže k sobě a moderátor přes ně položí deku. Upozorní je, že nikdo nesmí ven, dokud nedostanou zprávu, že venku je bezpečno. Zároveň musejí být potichu, aby je nikdo neslyšel. Poté chodí kolem hloučku dětí pod dekou tak, aby ho slyšely. Různě mění rytmus chůze, může ťukat o zem hůlkou apod. Pak mezi děti pošle pod deku jiné dítě, se kterým je předem domluvený. Toto dítě ostatním oznámí, že už mohou ven.

Moderátor se ptá dětí, které byly pod dekou, jak se tam cítily, jak dlouho by tam vydržely apod. Co znamená sedět schovaný uvnitř a nemoci vyjít ven a co znamená volně se pohybovat? Jaký je v tom rozdíl? Poté analogicky s dětmi přemýšlíme, proč se apoštolové schovali do domu a proč měli dveře zavřené, co jim hrozilo, kdo je od tohoto strachu osvobodil a jak. Co potřebuje člověk, aby se přestal bát? Jak nám v tom může pomoci víra v Ježíšovo vzkříšení?

Zdroj: Dossier Catechista, Aprile 2012, s. 57. Zpracováno redakcí revue Cesty katecheze, duben 2012.

Ke stažení: 02velikB.jpg, 1 MB