3B Třetí neděle velikonoční: Ježíš potřebuje svědky

Autor: Marino Gobbin - Překlad: Eva Liškutínová - Číslo: / ()

3. neděle velikonoční „B“: Ježíš potřebuje svědky

Číst ● Dva učedníci vypravovali, co se jim přihodilo na cestě a jak Ježíše poznali při lámání chleba. Když o tom mluvili, stál on sám uprostřed nich a řekl jim: „Pokoj vám!“ Zděsili se a ve strachu se domnívali, že vidí ducha... „Dotkněte se mě a přesvědčte se: duch přece nemá maso a kosti, jak to vidíte na mně.“ A po těch slovech jim ukázal ruce a nohy. Pro samou radost však tomu pořád ještě nemohli věřit a jen se divili. Proto se jich zeptal: „Máte tady něco k jídlu?“ … Tehdy jim otevřel mysl, aby rozuměli Písmu. Řekl jim: „Tak je psáno: Kristus bude trpět a třetího dne vstane z mrtvých a v jeho jménu bude hlásáno pokání, aby všem národům, počínajíc od Jeruzaléma, byly odpuštěny hříchy. Vy jste toho svědky.“( Lk 24,35-48)

Znamení ● Hůl na cestu a sandály, chléb a evangelium.

Porozumět ● Vypravovali: Evangelium (radostná zpráva) není filosofie ani teorie, ale událost. Proto může být pouze (znovu) vyprávěné ● Lámání chleba: je obvyklým gestem Pána Ježíše, znamením židovských velikonoc, které později přechází do slavení eucharistie. ● Zděšení - strach: jsou znamením mentality smrti ● Duch, maso a kosti: Ježíš i se svým oslaveným tělem zůstává skutečným člověkem, není duchem ● K jídlu: vzkříšení není jakési zduchovnění těla. Jídlo je prvek, který poukazuje na opravdovou přítomnost Ježíše Krista. ● Od Jeruzaléma: církev má počátek tam, kde Ježíš skončil svůj pozemský život. ● Odpuštění: poslední slova Ježíše v evangeliu naléhají na odpuštění hříchů. Svědky: učedníci nejsou už diváky, ale svědky jeho života a díla.

Zamyslet se ● Vzkříšený Ježíš se zjevil Petrovi v nedělním ránu. Večer ve stejný den ho dva učedníci potkali na cestě z Jeruzaléma do Emauz. Poznali ho při lámání chleba. O několik hodin později 11 apoštolů a učedníci ho spatří uprostřed nich. Mohl by to být duch? Nějaké vidění? Všichni mají pochybnosti. Ježíš mluví. Ježíš jí. A jejich mysl pochopí to, co nikdy nepochopila.
I ty si vzpomeň na svoje velké životní radosti: překvapení na narozeniny, zpráva o narození tvé sestřičky nebo bratříčka…Mysli na apoštoly, kteří viděli Ježíše, vítěze nad smrtí. Zachvátila je taková radost, že změnila úplně jejich život. Oni nás povzbuzují, abychom se o tuto radost dělili s druhými!

Vyprávět ● Naši pravoslavní bratři se ve velikonoční době zdraví tímto pozdravem: „Kristus je vzkříšen“. Odpověď zní: „Opravdu je vzkříšen.“ V počátcích bolševické revoluce byla uspořádána veřejná diskuse o vzkříšení Krista. Jako první mluvil jeden ateista, který neustále bořil křesťanskou víru. Když sestoupil, vystoupil na pódium pravoslavný kněz. Pokorný pop se podíval do davu a jednoduše řekl: „Kristus je vzkříšen“. Všichni jednohlasně odpověděli: „Opravdu je vzkříšen“. A kněz odešel v tichosti z pódia..

Další podněty k aktivitě s dětmi ● Smyslem této aktivity bude nechat na sebe působit zprávu „Kristus je vzkříšen!“. Moderátor (kněz, katecheta…) se zeptá přítomných dětí, zda chtějí být Ježíšovými svědky. Kdo chce, přijde dopředu. Moderátor položí dětem otázku: na Bílou sobotu bylo v kostele jedno místo ozdobené bílými květinami (zpravidla to tak bývá), které nám mělo připomenout Ježíšův hrob, kam ho dali jeho přátelé, když zemřel na kříži. Viděl někdo z vás toto místo? Jak vypadalo? Je zde ještě? Moderátor vyšle některé dítě, aby se na toto místo podívalo, jak nyní vypadá. Ptá se dětí, proč už tam není Ježíšův hrob?

Vědí děti, kde je nyní Ježíš? Je vzkříšen a odešel ke svému Otci. Jinou možnou odpovědí je – mezi námi, ve svatostánku v podobě proměněného chleba. Učedníci ho totiž poznali v okamžiku, kdy Ježíš lámal chléb jako při poslední večeři. Jiným symbolem vzkříšeného Krista jsou rozsvícené svíce: paškál a svíce na oltáři.

Co bylo úkolem učedníků, když od nich Ježíš odešel ke svému Otci? Jít do celého světa a hlásat radostnou zprávu, že Ježíš byl vzkříšen. Že zvítězil nad zlem. Děti dostanou do ruky hůl (je třeba připravit několik holí – podle předpokládaného počtu dobrovolníků) a budou vyslány do kostela mezi lidi, aby si zkusily zažít to, co prožívají naši bratři a sestry ve víře na Východě (věřící v kostele je na to třeba předem připravit). Děti mohou zajít za svými rodiči a dalšími lidmi v kostele a každému řeknou: Ježíš je vzkříšen! Oslovený odpoví: „Opravdu je vzkříšen“. Na závěr se všichni vrátí dopředu k moderátorovi. Ten se spolu s nimi postaví čelem k ostatním lidem a společně najednou: Ježíš je vzkříšen. Přítomní v kostele odpoví: Opravdu je vzkříšen.

Pokud pracujete s dětmi v jiné místnosti během bohoslužby slova, připravte si paškál a svíčku pro každé dítě. Vysvětlete si symbol svíce: představuje světlo, kterým je pro nás Ježíš. Díky Ježíši můžeme rozumět tomu, s čím se v životě potkáváme. Moderátor položí několik otázek a spolu s dětmi hledají odpověď, kterou by nám řekl Ježíš (na základě toho, co už o Bohu víme). Například: Proč jsme se zde sešli? Bůh nás pozval a shromáždil, abychom společně mohli prožít radost z toho, že k Němu patříme, a mohli mu děkovat a chválit ho… Proč dnes prší? Pán Bůh stvořil slunce, ale také déšť, protože voda je pro náš život stejně důležitá jako slunce. Proč… Nejdůležitější otázkou, kterou můžeme Pánu Ježíši položit, je: má mě Bůh rád? Ano a ukázal nám to tím, že pro nás Pán Ježíš zemřel na kříži, abychom poznali, že je silnější než zlo a je pro nás ochoten položit i život.

Poté rozsvítíme paškál – symbol vzkříšeného Krista, který přemohl smrt a zlo. Postupně od paškálu zapalujeme svíčku a předáváme ji dítěti se slovy: Ježíš je vzkříšen. Dítě odpoví: Opravdu byl vzkříšen. Na závěr tak odpovíme společně (nikoho nenutíme, jde o projev víry).

Ke stažení: 03velikB.jpg, 1 MB