Cesty katecheze - časopis pro katechetiku a náboženskou pedagogiku

Hlavní menu:

3B třetí neděle postní: Ježíš nás osvobozuje

Autor: Marino Gobbin - Překlad: Eva Liškutínová - Číslo: / ()

3. neděle postní „B“: Ježíš nás osvobozuje

Číst Byly blízko židovské Velikonoce a Ježíš se odebral vzhůru do Jeruzaléma. V chrámě .... zastihl prodavače býčků, ovcí a holubů i směnárníky, jak tam sedí. Tu si udělal z provazů důtky a vyhnal všechny z chrámu … stoly jim zpřevracel a prodavačům holubů řekl: Jděte s tím odtud! Nedělejte z domu mého Otce tržnici!“ …Židé mu však namítli: „Jakým znamením nám dokážeš, že tohle smíš dělat?“ Ježíš jim odpověděl: „Zbořte tento chrám, a ve třech dnech jej zase postavím.“ Tu židé řekli: „Tento chrám se stavěl šestačtyřicet let a ty …Teprve až byl vzkříšen z mrtvých, uvědomili si jeho učedníci… (Jan 2,13-25).

Znamení ● roztrhlý řetěz jako znamení osvobození, ovoce prorocké síly evangelia

Porozumětžidovské Velikonoce: Jsou největším svátkem Židů, kteří si jimi připomínají vysvobození svých předků z egyptského otroctví a děkují Bohu, že si je vyvolil jako svůj národ ● Odebral se vzhůru do Jeruzaléma: Jeruzalémský chrám byl vystavěn na pahorku a též město Jeruzalém leží geograficky výše než okolní kraje, proto Ježíš vystupuje vzhůru ● V chrámě: místem události je chrám, který uchovával Hospodinovu archu. Příběh se odehrává na chrámovém prostranství ● Směnárníci: Na římské minci byla vyražena hlava císaře, který se považoval za boha. Nemohlo se jimi platit v židovském chrámu ● Důtky a vyhnání : Ježíš zasahuje rázným způsobem do průběhu slavnosti a tajemnými slovy odkazuje na svou budoucí násilnou smrt a vzkříšení ● Jděte odtud: přeměna Božího domu v tržnici je znamením, že lidé dávají přednost prospěchu než kultu ● Prodavači: jsou k dispozici Židům, aby si mohli koupit zvířata pro zápalné oběti ● Dům mého Otce: Ježíš nazývá Boha svým Otcem a své jednání zdůvodňuje svým chápáním Božího domu ● Znamení: Židé ho nechápou, protože neznají jiný chrám než ten materiální ● Šestačtyřicet let: Budování chrámu začalo v roce 20 před Kristem za Heroda (46 let – tzn. že jsme zhruba v roce 26 po Kristu), stavba bude dokončena v roce 64 po Kristu, 6 let předtím, než bude zničena Římany ● Uvědomili si: skrze vzpomínku na tuto událost pochopí učedníci vlastní důvod Ježíšovy smrti a uvěří.

Zamyslet se ● Do Jeruzalémského chrámu se Židé chodili modlit a obětovat oběti. Chrám byl pro ně dům Boží, který jim připomínal, že Bůh bydlí mezi svým lidem. Ježíš se tentokrát rozzlobí… není to jeho zvykem. To, co ho vyprovokuje z obvyklého klidu, není obchod sám o sobě. Nesnese však, aby se obchod se zvířaty dělal na místě Boží přítomnosti a Boží úcty, i kdyby pro to mohly být sebelepší důvody. Naopak On má důvod k zásahu, protože podle něho chrám už neplní svůj úkol: nepomáhá lidem, aby se setkali s Bohem. Proto Ježíš prohlašuje před těmi, kdo ho poslouchají, že On je nový chrám, skrze něhož se mohou lidé setkat s Bohem. V chrámě, který je plný všeho možného, chce Ježíš dát Bohu opět místo, které mu náleží. Jaké místo má Bůh v tvém životě? Napadlo tě někdy, že Bůh přebývá v tobě? Duch svatý může proměnit tvé srdce v „dům modlitby“? Pokud ale je v tvém srdci hřích, pak potřebuješ nejprve odpuštění.

Vyprávět ● Kardinál Schuster, milánský arcibiskup, konstatoval: „Lidé, když jdou kolem kostelů, se tam nezastaví, jako bychom nepřinášeli žádnou novost pro život. Tak také, když projdou kolem oratoří, nezastaví se, protože znají místa, kde se víc pobaví. Ale když vidí, že kolem jde nějaký „světec“, zastaví se, aby ho obdivovali a záviděli mu, je pro ně symbolem ztraceného ráje.“ ● Jeden den, když jsem stál vedle Matky Terezy z Kalkaty, která byla obklopená mnoha lidmi, uslyšel jsem hlas nějakého člověka, který říkal: „Takové lidi potřebuje svět, ne nás, kteří jsme v životě skoro jako klauni.“ ●Kdyby nám někdo dal za úkol nakreslit chrám, asi bychom nakreslili kostel. Asi by nás nenapadlo znázornit nás samé, anebo několik křesťanů, jak se např. spolu modlí. Ježíš nám dává v tomto úryvku evangelia poznat, že církev je důležitější než Jeruzalémský chrám. Tvoří ji On jako hlava a tělem jsme my, s ním spojení a v něho věřící.

Námět na aktivitu s dětmi ● Moderátor si předem vybere dva spolupracovníky, kterým vysvětlí jejich úkol. Jeden z nich kolem sebe shromáždí skupinu dětí, které přijmou jeho pozvání k modlitbě. Druhý pozve děti ke hře v kostky. Kdo vyhraje, dostane odměnu. Úkolem obou bude zorganizovat svoji aktivitu tak, aby se při ní děti dobře cítily. Oba si vyrobí ceduli. První na ní bude mít napsáno: POJĎME SE SPOLEČNĚ MODLIT! Druhý napíše: POJĎTE SI ZAHRÁT KOSTKY!

Oba spolupracovníci (vedoucí skupin) se postaví po levici a pravici moderátora (kněze) a dají před sebe svoji ceduli. Moderátor zve děti, aby přišly. Děti přicházejí v zástupu a každé si může vybrat, na kterou stranu půjde, co právě chce dělat. Předpokládejme, že se do každé skupiny přidá alespoň jedno dítě. Skupiny se rozejdou dále od sebe, aby se nerušily, ale aby na ně ostatní přítomní dobře viděli. Moderátor vyzve ostatní, aby obě skupiny pozorovaly (cca 3 – 4 minuty). Čas odměřuje moderátor.

Vedoucí modlitební skupiny se s dětmi pozdraví, vzájemně se představí a utvoří kruh. Vedoucí jim připomene, že Bůh nás všechny přijal za své syny a dcery (děti) a má nás rád. Proto mu můžeme říci všechno, z čeho máme radost nebo co nás trápí a poprosit ho o pomoc. Vedoucí vytvoří s dětmi kruh, a vyzve děti, aby postupně řekly Bohu, co mají na srdci (z čeho mají radost, za co by chtěly prosit). Uprostřed kruhu může svítit svíčka, nebo si ji děti mohou předávat. Pokud budou děti stydlivé, pronáší prosby vedoucí, který se snaží vcítit do potřeb dětí. Modlitba by neměla být formální. Na závěr moderátor děti povzbudí, aby Bohu věřili a vyzve je, aby na sebe navzájem myslely zvláště při modlitbě před Bohem.

Druhá skupina hraje kostky. Vedoucí opatří kelímek a tři kostky. Hra je jednoduchá. Děti vhodí kostky do kelímku, rukou ho uzavřou, zatřesou jím a vrhnou kostky. Sečtou body a ty se zapíší. Pokud je dětí více, tak ten, který získal nejméně bodů, ze hry vypadne. Vedoucí se snaží povzbudit soutěživost dětí, aby měly chuť vyhrát. Odměnu dostane ten, kdo nasbíral ve vymezeném čase nejvíce bodů.

Po skončení těchto „aktivit“ si moderátor pozve dva zástupce z každé skupiny a zeptá se jich na to, jak se jim to líbilo a zda by si příště opět vybrali stejnou činnost. Pak se zeptá přihlížejících, jaké rozdíly vnímaly mezi oběma skupinami. Aktivita by měla ukázat, že tam, kde se lidé scházejí, aby byli s Bohem (k modlitbě, zpěvu chval nebo k vykonání něčeho užitečného pro ostatní), tam tvoří „živý chrám“, který svědčí o přítomnosti Boží mezi námi. Může připomenout první křesťany, kteří neměli chrámy, a tak se scházeli ve svých domech ke společné bohoslužbě i hostině.

Zdroj: Dossier Catechista, marzo 2012, s. 58. Zpracováno redakcí revue Cesty katecheze, březen 2012.

Ke stažení: 04postniB.jpg, 1 MB


© Redakční systém: Webdesignum 2009 - 2011