4B čtvrtá neděle postní: Bůh nás očekává

Autor: Marino Gobbin - Překlad: Eva Liškutínová - Číslo: / ()

4. neděle postní „B“: Bůh nás očekává

Číst ● Ježíš řekl Nikodémovi: „Jako Mojžíš vyvýšil na pouštihada, tak musí být vyvýšen Syn člověka, aby každý, kdo věří, měl skrze něho život věčný. Neboť tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby …svět byl skrze něho spasen. Kdo v něho věří, není souzen; kdo nevěří, už je odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího. Soud pak záleží v tomto: Světlo přišlo na svět, ale lidé měli raději tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé. Každý totiž, kdo páchá zlo, nenávidí světlo a nejde ke světlu, aby jeho skutky nebyly odhaleny. Kdo však jedná podle pravdy, jde ke světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu.“ (Jan 3,14-21)

Znamení ● před oltářem rozsvítit svíčku (hledat světlo) a dřevěný kříž (bez korpusu) ozdobený zelenými větvičkami a květinami. Nástroj smrti se stal nástrojem spásy a nového života.

Porozumět ● Nikodém: patří do synedria (velerady), byl to vysoce postavený člověk ● Had: jedná se o měděného hada, kterého Mojžíš připevnil na kůl (srovnej Nm 21,8-9; Mdr 16,7) ● Vyvýšen: toto slovo se může vztahovat jak k přibití Krista na kříž, tak i k jeho oslavení ● Věřit: kdo věří v Ježíše, který dává život, obdrží ho ● Život věčný: neznamená prostě život bez konce, ale život s Bohem, který začal již zde na zemi ● Miloval: Boží láska je zdarma a bezpodmínečná ● Svět: v Janově jazyku znamená historickou realitu, která se oddálila od Boha ● Dal: Bůh se dává lidem v tom, co je mu nejdražší: ve svém Synu ● Syn: Posláním vlastního Syna Bůh ukazuje, jak nesmírnou hodnotu má člověk ● Spasen: Ježíšovým posláním není soudit, ale vysvobodit z hříchu a smrti = spasit ● Není souzen - už je odsouzen: člověk vykonává soud sám nad sebou buď přijetím, nebo odmítnutím Ježíše a následně dobrými či naopak zlými skutky, které plynou z tohoto rozhodnutí ● Světlo přišlo na svět: s Ježíšem přišlo světlo do temnot ve světě.● Lidé měli raději tmu: lidé utíkají před světlem a hledají úkryt v temnotě, protože dělají zlo. Kdo koná zlo, bojí se světla, aby nebyla odhalena pravda ● Zlé skutky: To, co člověk dělá bez Boha; když se nezajímá o jeho vůli ● Skutky vykonané v Bohu: vykonané ve spojení s Ním a v upřímné touze jednat podle jeho vůle.

Zamyslet se ● Bůh si nás zamiloval jako první; je to On, který nám vychází vstříc, který z nás činí své syny a dcery. Věřit znamená přijmout, že jsme zrozeni z Jeho lásky; objevit, že Bůh nás miluje a začít milovat Jeho; rozhodnout se žít, jak On chce. Ve křtu se v nás rodí Boží láska. Bůh nás miluje i přes naše chyby. Ať neztrácíme odvahu kvůli všemu, co není dobré v nás a okolo nás. „Zvítězili jsme, zvítězili jsme!“ křičí fanoušci na fotbale. Zdálo by se, že jsou to oni, co zvítězili. Ale oslavovat mohou jen proto, že vyhrálo jejich mužstvo. Pavel nám připomíná, že vítězem nás křesťanů je Ježíš. To, že jsme vykoupeni, není z našeho přičinění, ale protože Ježíš nám ukázal cestu, jak se obrátit a jak přijmout Boží lásku.

Vyprávět ● 23. září 1943, třiadvacetiletý Salvo D’Acquisto, zástupce strážmistra policie, obviňuje sám sebe před Němci, aby zachránil 22 životů…U tohoto mučedníka lásky září dobro a křesťanský smysl života. Byl zahájen proces jeho blahořečení ● Když před léty vyhodili teroristé do povětří hotel v Mumbai (Indie), Emanuele Lattanzi, římský kuchař, vnikl do této budovy, aby přinesl mléko své šestiměsíční dceři: toto je opravdová láska, světlo ve tmě. Fotka tatínka, který objímá svoji malou dcerku, právě zachráněnou z nebezpečí, vyjadřuje obraz Boží lásky k nám.

Námět na aktivitu s dětmi ● Moderátor položí dětem otázku: Může člověk poznat, co lidé dělají a co si přejí, když nemá světlo? Odpovědi budou možná rozpačité, proto to vyzkoušejte. Moderátor pozve jedno dítě – dobrovolníka a zaváže mu oči šátkem, aby pokud možno nic nevidělo. Dítě č. 1 se posadí na židli.

Poté pozve ještě jedno dítě, aby s ním sehrálo scénku. Dítě se zavázanýma očima, které nemá světlo, musí používat svůj sluch. Jeho úkolem je popsat, co se stalo při setkání moderátora s druhým dítětem č. 2.

Moderátor oznámí nahlas vždy začátek scénky, které sehrají postupně. Po ukončení každé scénky se dítě č. 1 snaží popsat, co se stalo. Jednotlivé scénky:

• Moderátor podá dítěti č. 2 ruku, pozdraví jej a zeptá se, jak se mu daří. Dítě č. 2 odpoví.
• Moderátor strčí do dítěte č. 2. To se hlasitě ohradí např. slovy: Proč do mě strkáš? Důležité je, aby slovně řeklo, co se stalo.
• Moderátor vytáhne z kapsy nějakou drobnost a natáhne dlaň směrem k dítěti č. 2. To si dárek vezme a řekne jen „děkuji“.
• Moderátor dá dítěti č. 2 pokyn, aby nemluvilo (prst na ústa), chytí se s ním za ruce a potichu si sednou do dřepu.

Očekávaný výsledek: je pravděpodobné, že dítě č. 1 popíše bez problémů scénky, kde zaznělo nějaké slovo. V té poslední nebude zřejmě vůbec vědět, co se stalo. Moderátor se vrátí k výchozí otázce: může člověk poznat, co lidé dělají a co si přejí, když nemá světlo? A mohou lidé poznat, co nám chce říci Bůh? Jistě, mohou poznat skrze četbu Písma svatého, skrze kázání, radu moudrých či události, ale přesto tomu nemusejí rozumět. Potřebují k tomu světlo víry. Jak vypadá a kde se dá koupit nebo dostat? Mám pro vás dobrou zprávu. Stačí si vzpomenout na náš křest. Při něm jsme dostali Ducha Svatého a ten nás učí, jak Bohu rozumět. Další zprávou je, že se s ním musíme setkávat, abychom se to naučili.

Ke stažení: 04postniB-1.jpg, 1 MB