Dějiny spásy v eucharistické modlitbě
Autor: Marie Zimmermannová - Číslo: 2009/3 (Vypravovali, jak ho poznali)
Anotace:S dějinami spásy se setkáme také při slavení liturgie. Jejím „srdcem“ je tzv. eulogická modliba, která připomíná Boží činy spásy, je znamením přítomnosti Boží milosti a prosí o dary Ducha (srov. KUNETKA, 2001, s. 240-241). Nejznámějším typem eulogické modlitby je modlitba eucharistická. Její označení je věřícím spíše neznámé (např. Katolický katechismus kard. Tomáška z roku 1968 používá termíny „Svátost oltářní“ a „proměňování chleba a vína“). Následující podněty se proto soustředí na porozumění obsahu eucharistických modliteb a na činnou účast věřících při nich. V závěru se zmíníme o eulogických modlitbách ve slavení svátostí a při žehnání, abychom inspirovali katechety k využívání plodů tohoto bohatství zvláště při přípravách věřících ke slavení svátostí.
Strukturu eucharistické modlitby zobrazuje obrázek, který je k dispozici ke stažení. Další pomůckou jsou texty eucharistických modliteb pro děti a obrázky k nim a dále některé žehnací modlitby, jejichž anamnetická část slouží k připomínání si typických událostí dějin spásy, jež pomáhají porozumět smyslu jednotlivých liturgických úkonů.
Co slavíme v liturgii?
Zkuste položit tuto otázku katechizovaným. Nejsem si jistá, že se mezi různými odpověďmi objeví také „slavení tajemství spásy“ (srov. SC 6). Jak jednotlivé příspěvky tohoto čísla naznačují, spása se děje v celých dějinách lidstva. Jejich vrcholem, středem a také svorníkem je Ježíš (jeho vykupitelské dílo: vtělení, narození, veřejné působení, smrt, vzkříšení a nanebevstoupení). Kristovo tajemství je zvěstováno církví a slaveno nejdokonalejším (ve smyslu nejúplnějším) způsobem při slavení eucharistie, kdy jsou Kristova smrt a zmrtvýchvstání zpřítomňovány (aktualizovány).
Co vyjadřuje slovo „eucharistie“, kterým označujeme mši svatou?
Slovo „eucharistie“ je řeckého původu a znamená „díkůvzdání“. Za co Boha chválíme a děkujeme mu? Za Jeho jednání ve prospěch člověka v dějinách (a samozřejmě i v naší přítomnosti, a to zcela konkrétně, v životě každého z nás). Uvědomme si, jaké jednání máme na mysli: např. jeho věrnost, záchranu z nebezpečí, milosrdenství vůči hříšníkovi... (uveďte konkrétní příklady z dějin spásy). Když v modlitbě uvádíme Boží činy v dějinách, vzdáváme mu tím chválu. Toto „vypočítávání“ se označuje slovem anamnéze.
Druhou podstatnou částí eucharistické modlitby je tzv. epikléze (z řeckého epi-kalein = volat, přivolat). Jde o prosbu k Otci o dar Ducha Svatého. Obsahuje prosbu o Boží dary spásy (Bože, ty jsi učinil..., a proto tě, Bože, prosíme...). Otec vyslyší tuto modlitbu církve, posílá Ducha Svatého, jehož proměňující síla urychluje příchod království a dovršení tajemství spásy. On dává život těm, kteří jej přijímají.
Prostudujte si obrázek, který navíc obsahuje úvod do eucharistické modlitby (tzv. anaklézi) a její závěr (tzv. doxologii). (viz soubor ke stažení)
Nejobsáhlejší anamnézi Božích činů najdeme ve IV. eucharistické modlitbě. Doporučuji zaměřit se na část od slov „Neboť tys jediný Bůh,...“ až po „... všechno naplňuje a posvěcuje“ (rozdejte její text nakopírovaný).
V tomto textu je obsažena:
- chvála Boha, tak, jak je sám o sobě;
- chvála Boha za jeho dílo stvoření;
- chvála Boha za stvoření člověka;
- chvála Boha za čin spásy v Kristu.
Poznámka: Eucharistickou modlitbu odlišuje od ostatních eulogií zařazení zprávy o Poslední večeři s tzv. konsekračními slovy. Ta je součástí kristologické části anamnéze.
Epikletická část eucharistické modlitby obsahuje speciální prosbu o působení Ducha v konsekračním dění, a také při sjednocení přijímajících.
Eucharistická katecheze s dětmi
Direktorium pro mše s dětmi z roku 1973 velmi doporučuje eucharistické katecheze, aby „děti byly stále schopnější vnímat křesťanské hodnoty a slavit Kristovo tajemství víry“ (čl. 9). Čl. 50 – 52 tohoto direktoria se vyjadřují k mešním modlitbám, zvláště eucharistické modlitbě, na které se mohou tito nejmladší účastníci podílet tzv. aklamacemi, tj. odpověďmi. Zmíněný článek uvádí, na co by měla být zaměřena vnitřní pozornost dětí, aby prožívaly eucharistickou modlitbu v atmosféře hluboké úcty. Jde o:
- skutečnou přítomnost Krista na oltáři pod způsobami chleba a vína
- jeho oběť
- díkučinění skrze něho, s ním a v něm
- oběť církve, která se zde koná a skrze niž věřící odevzdávají sebe a svůj život spolu s Kristem v Duchu Svatém Otci.
Dnes máme k dispozici eucharistické modlitby pro mše svaté s dětmi, které ideu direktoria naplňují. Rozdejte dětem nakopírovaný text třetí eucharistické modlitby nazvané „Děkujeme ti, Bože“ (KAŇA, s. 86-94). Modlitbu je dobré rozepsat podle jednotlivých liturgických období. Každá skupina dětí pak dostane modlitbu v jiném znění odlišenou podle liturgických dob. Všichni v textu vyhledají:
- za co děkujeme Bohu Otci, jednotlivé události si připomeneme vyprávěním, otázkami, obrázky...;
- o co prosí kněz Ducha Svatého;
- kterou událost z Ježíšova života znovu opakuje (zpřítomňuje);
- co si připomínáme a za co Boha chválíme a děkujeme mu z Ježíšova života;
- o co Boha prosíme.
Poznámka o činné účasti věřících
I když eucharistickou modlitbu přednáší kněz, jedná se modlitbu celého shromáždění. Základem této skutečnosti je náš křest a s ním spojené tzv. „všeobecné kněžství“, projevující se schopností přinášet Bohu oběť sebe samého (srov. LG 34, SC 14). Ve křtu jsme byli ponořeni do Kristovy smrti, vynořili jsme se jako „noví lidé“. Dostali jsme dar jeho Ducha a přijali jsme účast na společenství celé Trojice... Je-li tedy na oltáři zpřítomňována Kristova oběť, pak se to týká v naznačeném smyslu i všech přítomných pokřtěných. K objasnění těchto velmi bohatých skutečností je třeba zařadit katecheze o křtu, které připravujeme pro příští ročník revue.
Činná účast věřících se projevuje vědomým připojením se k dialogu (v myšlenkách), který se odehrává v eucharistické moditbě (viz obr.). Bůh sestupuje, obdarovává, působí..., člověk svou vírou odpovídá, přijímá, prosí...
Eulogická modlitba ve slavení svátostí
Stejnou strukturu (anamnéze – epikléze) mají eulogické modlitby v samostatném slavení ostatních svátostí. Slovo eulogie je řeckého původu a znamená dobrořečení. Je ekvivalentem hebrejského požehnání. Jak naznačuje obrázek, toto požehnání se děje ve dvou směrech: Bůh žehná člověku (zachraňuje ho, např. Gn 1,28), také zvířatům (Gn 1,22), polím (Dt 28, 3–5.8) a celému svému lidu (Ex 20,24; Dt 2,7). Bůh také žehná prostřednictvím lidí. Člověk či shromáždění žehná Hospodinu (Ž 16,7), tzn. chválí, vyznává, děkuje, dosvědčuje věrnost. Jde tedy o dialog mezi Bohem a člověkem.
Výše popsané žehnání se děje při slavení svátostí podle obřadů těchto svátostí. V anamnetické části žehnacích modliteb se objevují tzv. modelové (či typické – viz článek na s. 9-11) události dějin spásy, které představují nepřetržitý proud Božích činů k dobru a spáse člověka. Tyto činy jsou uváděny výslovně, protože jsou důvodem chvály a díků za Boží věrnost a lásku vůči člověku.
Modlitby jsou uvedeny v příslušných liturgických knihách pro křest, biřmování, obřady pokání, slavení svátosti nemocných...
S žehnacími modlitbami se můžeme setkat také při jiných příležitostech, kde se koná liturgické žehnání (viz Benedikcionál, liturgická kniha vydaná ČBK v roce 1994).
Texty žehnacích modliteb zvláště při slavení svátostí jsme pro snazší dostupnost pro katechety zpřístupnili na internetových stránkách.
Použitá a doporučená literatura:
KUNETKA, F. Slavnost našeho vykoupení. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 1997, s. 9-15; 50-59; 77-83.
KUNETKA, F. Úvod do liturgie svátostí. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 2001, s. 219 - 241.
KAŇA, J. SCHRÖTTEROVÁ, P. Nedělní misálek. Praha : Portál, 1993, s. 86-94.
KONGREGACE PRO BOHOSLUŽBU. Direktorium pro mše s dětmi, 1973.
Ke stažení: schéma eulogické modlitby, 184 kB
Ke stažení: 0903-22 Dějiny spásy v eucharistické modlitbě
Složka se vztahuje ke článku Dějiny spásy v eucharistické modlitbě a obsahuje: