Část 2 - B: Bible pro děti – kritéria pro výběr – záměr autora knížky
, Redakce a spolupracovníci - Číslo: 2011/2 (Praktická příloha (volná příloha časopisu))
Křesťanská i jiná nakladatelství v současné době nabízejí desítky titulů, které obsahují biblický text převyprávěný pro děti. V rodinách a na farách najdeme podobné knížky staršího data. Pro tento typ pomůcek se obvykle užívá názvu „bible pro děti“, proto jej budu užívat také, ovšem s upozorněním, že se nejedná o Bibli v pravém smyslu slova.
Katecheta bývá zpravidla postaven před otázku, kterou z těchto biblí pro děti rodičům doporučit a se kterou by měl sám pracovat v hodinách náboženství nebo při katechezi malých dětí. Odpověď není jednoduchá ani jednoznačná, jak jsme si vyzkoušeli ve skupině asi deseti pastoračních asistentek a katechetek. V této skupině jsme se zabývali pojetím a obsahem biblí pro děti a diskutovali o nich. Diskuse upozornila zúčastněné na různé aspekty, které je třeba vzít v úvahu; výsledkem byl též pokus o stanovení pomocných kritériích při rozhodování v konkrétním případě. Tuto aktivitu doporučujeme zařadit např. při vikariátním nebo děkanátním setkání katechetů, případně při setkání s rodiči, kteří mají opravdový zájem o výchovu svých dětí ve víře.
Návrh postupu ve skupině katechetů či rodičů:
-
Účastníci si přinesou „dětské bible“, se kterými pracují; další exempláře připraví moderátor setkání. Doporučujeme starší i novější tituly včetně těch nejrozšířenějších. Knížky očíslujte.
-
Účastníci se rozdělí do dvojic a každá dvojice si vybere (nebo dostane přiděleny) některé knížky tak, aby všechny dvojice měly stejný počet. Každá dvojice vyhotoví pomocnou tabulku, do které zapíše, případně slovně ohodnotí: název bible, jazyk a jeho srozumitelnost, grafickou úroveň, obrázky, přitažlivost knížky pro děti a rodiče; na závěr se pokusí odhadnout převládající záměr autora pomůcky. Po stanoveném čase zástupce každé skupiny představí výsledky analýzy ostatním, a to ve všech bodech vyjma záměru autora pomůcky.
-
Diskuse o záměru autora pomůcky: Každý biblický text v sobě nese více poselství podle toho, z jakého úhlu pohledu se na text díváme, jak velký úsek textu bereme v úvahu, jakou metodu výkladu zvolíme apod. Texty dětských biblí jsou již interpretací biblického poselství. Přitom se stává, že s ním nemají mnoho společného a jsou jen prostředkem k tomu, aby autor vyjádřil své poučení dětem. Při klasifikaci náhodně vybraných dětských biblí různého stáří a rozsahu jsme si ověřili, že převládajícím záměrem autora bible pro děti může být: a) představit Boha, který jedná v dějinách spásy; b) představit dětem Ježíše jako vzor jednání (jednej také tak); c) představit dětem události, na které se odvolává nauka církve.
Zjistili jsme, že záměr autora nijak nesouvisí s datem vzniku knížky. Některé novější pomůcky obsahují až moralistický výklad biblických příběhů (např.: Pán Ježíš povolal apoštoly, ti hned všeho nechali a šli za ním; také ty, když tě maminka zavolá, musíš hned všeho nechat a jít za ní.). Naopak některé dříve vydané knížky obsahují srozumitelně vyjádřené poselství o Božím plánu spásy. V praxi je důležité, aby se děti seznámily s dějinami spásy, které vrcholí v oběti a vzkříšení Ježíše Krista a pokračují v životě církve; a také je důležité, aby si např. spojily gesta a symbolické jednání v liturgii s biblickými událostmi, které se v nich zpřítomňují. Problematické jsou naopak „zkratky“ ve výkladu Bible jako návodu k životu (viz výše uvedený příklad). Z diskuse by mělo vyplynout, že interpretace biblických textů v knížkách pro děti se musí pohybovat v hranicích daných výkladem textu, jak ho předkládá církev. Z toho vyplývá, že taková diskuse vyžaduje teologicky vzdělaného moderátora.
-
Na závěr setkání si zvolte jeden konkrétní text, nejlépe z Nového zákona, a přečtěte si jeho převyprávění v několika různých dětských biblích. Příkladem takového textu může být zvěstování narození Jana Křtitele Zachariášovi, podobenství o milosrdném otci a dvou synech apod. Všimněte si zvláště míst, která autor doplňuje do biblického příběhu a ve kterých jej vykládá. Poté se seznamte s výkladem textu v solidním biblickém komentáři (např. v Malém Stuttgartském komentáři). Pojmenujte rozdíly a pokuste se vystihnout záměr autora dětské bible.
K tématu „Četba Bible s dětmi“ jsme uveřejnili článek doc. Petra Chalupy v č. 2/2010. Článek Jitky Šebkové „Boží království v podobenstvích“ v č. 4/2009 pojednává o výkladu podobenství o milosrdném otci a jeho dvou synech v katechetických pomůckách pro děti.
Inspirace podle Bible chudých (Biblia pauperum)
vhodné pro setkání rodičů jako námět pro katechezi v rodině nebo také jako způsob, jak dětem ukázat souvislost mezi starozákonními událostmi a životem Pána Ježíše
V ukázce jedné ze stránek tzv. Bible chudých (Biblia pauperum) na zadní obálce časopisu (viz s. 27–28) jsou zobrazeny tři události: jedna ze života Pána Ježíše a dvě ze Starého zákona, které svým obsahem osvětlují význam novozákonního tajemství. Tato pomůcka byla určena dospělým a vycházela z dějin spásy: Bůh předem připravoval příchod svého Syna na svět mnohými událostmi, které jsou zaznamenány ve Starém zákoně. Porozumění těmto událostem (co a proč se stalo, jak v nich Bůh působil ve prospěch člověka) nám umožní lépe porozumět i událostem, jejichž hlavní osobou byl Ježíš Kristus.
Různá vydání Bible chudých obsahovala zpravidla 40 listů. Na www budeme postupně doplňovat jejich náměty a návrh jejich vyprávění přizpůsobeného dětem. Doporučujeme, aby si katecheta či rodič nejprve sám přečetl doporučené biblické texty a poté si promyslel vyprávění. V níže uvedené ukázce jsou nastíněny pouze jeho hlavní myšlenky, které lze rozvést. Vyprávění lze uskutečnit najednou nebo postupně, v závěru by se dítěti mělo vysvětlit jejich vnitřní propojení. Na vyprávění by měla navázat aktualizace textu, neboť Bůh působí v našich životech stále. Tato aktualizace by měla vést k modlitbě: k poděkování za to, co nám Bůh dává, či k prosbě o jeho další pomoc. Jako pomůcku k tomu nabízíme pracovní list umístěný na www. Způsob práce s tímto pracovním listem je uveden přímo v něm.
Příklad vyprávění o Ježíšově křtu
Související události:
- přechod Izraelitů Rudým mořem a utopení Egypťanů (Ex 14);
- Mojžíš vyslal zvědy do zaslíbené země a ti se vracejí se zprávou a jejím ovocem (Nu 13,17–20);
- Jan Křtitel křtí Ježíše v Jordánu a nad ním se otevírá nebe (např. Mt 3,13–17).
Bůh měl vždy rád všechny lidi a zvláštním způsobem se stará o ty, kdo v něj uvěřili. Knihy Starého zákona nám vyprávějí o Izraelitech, národu, který si Bůh vyvolil. Tento národ byl postupně se rozrůstající rodinou praotce Abraháma, člověka, který Bohu uvěřil a zůstal mu věrný. Bůh mu slíbil, že dá jeho potomkům zemi, o kterou bude sám pečovat, která bude úrodná a v níž se bude dobře žít (srov. Dt 11,8–14). Stalo se však, že Abrahámovi potomci Izraelité z této země odešli a začali žít v Egyptě. Nejprve se jim dařilo dobře, ale když se stal vládcem té země jiný farao, stali se Izraelité jeho otroky. Farao z nich měl strach, proto jim ukládal velmi těžké práce a dokonce nechával zabíjet jejich děti. Izraelité volali k Bohu o pomoc. Bůh si vyvolil mladého muže Mojžíše, aby se stal jeho pomocníkem a Izraelity z Egypta odvedl zpět do slíbené země, kterou pro ně připravil. Farao to však zakázal a dal Izraelitům ještě více práce. Bůh slíbil Mojžíšovi pomoc a ten odvedl Izraelity na cestu z Egypta. Farao Izraelity pronásledoval. Cesta vedla přes moře. Bůh uložil Mojžíšovi, aby vztáhl svoji ruku nad moře. Když to udělal, vody se rozestoupily. Izraelité přešli na druhý břeh. Když se chtěli za nimi vydat faraonovi vojáci, voda se vrátila na své místo a oni se utopili. Tak Bůh zachránil svůj lid.
Po těžké cestě pouští, která trvala čtyřicet let, se Izraelité přiblížili ke slíbené zemi. Bylo léto, čas, kdy na vinicích dozrávaly první hrozny. Mojžíš vybral po jednom zástupci z každé velké izraelské rodiny a poslal je Bohem slíbenou zemi prozkoumat. Zvědové měli zjistit, jaká je to země, zda dobrá, nebo špatná; jací lidé zde žijí, zda silní, nebo slabí; a jaká jsou zde města, zda otevřená, nebo opevněná; a také zda jsou zde stromy a úrodná půda. Mojžíš zvědy povzbudil, aby byli odvážní a přinesli ovoce z této země. Zvědové to udělali tak, jak jim Mojžíš řekl. Země byla opravdu krásná a úrodná. Někteří ze zvědů se však báli tamních lidí a do slíbené země se jim nechtělo, někteří se dokonce chtěli vrátit do Egypta (srov. Nu 13,25–14,8).
Dva ze zvědů však byli stateční, byli to mladí muži Jozue a Káleb. Když Mojžíš zemřel, vedl právě Jozue Izraelity do země, kterou pro ně připravil Hospodin. Lidem se zde dařilo dobře i zle, podle toho, zda byli Bohu věrní, nebo nevěrní. Někdy byli svobodní, jindy nad nimi vládli cizí vládcové. Očekávali proto, že Bůh splní svůj další slib a pošle jim Zachránce, který je vysvobodí, a jejich život v darované zemi bude svobodný a šťastný. Bůh svůj slib splnil. Poslal na svět svého Syna Ježíše. Ježíš jednou přišel k řece Jordánu. To je řeka, kterou přešli Izraelité, když je Jozue vedl z pouště do slíbené země. U této řeky žil Jan Křtitel. Za ním chodili lidé a naslouchali jeho kázání o tom, aby se vrátili k Bohu a žili dobrým životem a nechávali se pokřtít. Jednou sem přišel i Ježíš. Když Jan křtil Ježíše, otevřelo se nebe a Bůh Otec promluvil ke všem lidem, kteří zde stáli: „Toto je můj milovaný Syn.“ Na Ježíše sestoupil Duch Svatý v podobě holubice. Tehdy mnoho lidí uvěřilo, že Ježíš je poslaný od Boha, chodili s ním a naslouchali mu, když jim vyprávěl o svém Otci.
Ke stažení: 1102-27 Biblia pauperum - Bible chudých
"Biblia pauperum" - námět k příspěvku na zadní obálce časopisu, který je blíže popsaný též v Praktické příloze, část 2-B na s. 7.
Tato složka obsahuje: