Cesty katecheze - časopis pro katechetiku a náboženskou pedagogiku

Hlavní menu:

C Duch Svatý v dějinách spásy

Autor: Redakce a spolupracovníci - Číslo: 2012/1 (Praktická příloha (volná příloha časopisu))

Návrhy pro dospívající a pro mladé lidi začínající ve víře

Ve křtu jsme dostali účast na věčném synovství Ježíše Krista, a to skrze působení Ducha svatého. Jinými slovy: Bůh nás jednou provždy přijal za své syny a dcery. Duch, který v nás přebývá, v nás také působí, a to podobně, jako můžeme „vyčíst“ z dějin spásy – tj. z dějin lidí, kteří byli vyvoleni Bohem a přijati do společenství s Ním. Nahlédněme do těchto dějin skrze biblické texty a ptejme se: Kdo je Duch svatý a jak v lidských životech působil a působí?

Ze závěrů vašeho zkoumání Písma můžete vytvořit obraz podobný tomu, který najdeme na okně v bazilice sv. Petra v Římě: Holubici si překreslete na velký papír a do jednotlivých paprsků vepište, jak Duch svatý v životě lidí působí. Pokud pracujete s malou skupinou, probírejte jednotlivé etapy dějin spásy postupně, v každém setkání jednu. Pokud máte velkou skupinu, rozdělte ji na menší skupiny a každé zadejte úkol prozkoumat jednu z níže uvedených etap dějin spásy, v nichž se Duch projevuje různým způsobem.

… DUCH TVŮRCE VESMÍRU A DUCH ŽIVOTA

Biblický text 1. a 2. kap. knihy Genesis, vypište tyto verše : Gn 1,1–2; Gn 1,26–27; Gn 1,28; Gn 2,7.

Uvažujte: Co tyto výroky vypovídají o vztahu Ducha svatého a stvoření? Z teologie, která zkoumá Písmo svaté jako celek, víme, že Bůh je trojjediný. I když jedná opravdu jednotlivá Boží osoba, vždy důsledně ve vztahu k ostatním dvěma. Svět tedy stvořil Otec, ovšem podle Syna a v síle Ducha svatého. Sv. Irenej, biskup z Lyonu a jeden z tzv. církevních otců 2. století, vysvětloval tuto skutečnost následujícím obrazem: Syn a Duch se účastní stvoření coby „Otcovy ruce“, tj. Slovo a Moudrost. Syn je obrazem – modelem veškerého stvoření, Duch je jeho podoba, Moudrost, s níž je vše uspořádáno. Když Bůh tvoří člověka, hovoří v množném čísle: „Učiňme člověka“, jako by se Otec obracel k Synu i k Duchu. Poslední verš nám dává poznat, že Boží duch nám dává sílu k životu.

Bůh ale své stvoření neopouští, nýbrž svým Duchem v něm působí nadále. Hledejte, jak se neustále projevuje ve světě tvořivá síla Ducha (obnova přírody; neustálý vývoj různých forem života; obnova harmonie tam, kde zavládl chaos; navazování vztahu mezi člověkem a Bohem…).

… DUCH, KTERÝ VEDL IZRAELE

Četba: Gn 3, vypište verše: Gn 3,14–15; Gn 3,20–21.

Uvažujte: Mohl hřích Adama a Evy zničit Boží dílo? Jak Bůh reaguje na jejich hřích? Určitě bylo narušeno společenství mezi Bohem a lidmi (to symbolizuje vyhnání ze zahrady); člověk ztratil přístup ke stromu života (symbolu věčného života). Ten bude umožněn až těm, kdo si „vyperou roucho Beránkovou krví“ (Zj 2,7; 22,2.14.19). Avšak život člověka raněného hříchem pokračuje dál, protože na člověku spočívá neodvolatelné Boží požehnání (srov. Gn 1,28 a Gn 3,20). Bůh navíc slibuje záchranu (viz verš 3,15, tzv. „protoevangelium“) a také vrací lidem jejich důstojnost (to vyjadřuje obraz oblečení Adama a Evy a přikrytí jejich hanby).

Bůh člověka neopustí. Boží duch působí, aby dal do pohybu příběh, který označujeme pojmem DĚJINY SPÁSY. Boží duch v něm nejprve povede vnitřním hlasem Abraháma, Jákoba či Mojžíše, aby hledali jediného Boha a následovali ho. Božího ducha však nemají jen tito vyvolení. Například na cestě pouští k zaslíbené zemi sdílí Mojžíš se „staršími“ svůj úkol: také v nich působil Duch Hospodinův (srov. Nm 11,17; 25.26.29).

Bůh je v dějinách Izraele mocně přítomen a jedná i v obtížných situacích způsobem vždy novým: inspiruje soudce a vojevůdce, aby víra v jediného Boha zůstala neporušená, pomáhá králům Davidovi a Šalomounovi: činí z nich znamení jednoty dvanácti izraelských kmenů a podněcuje vybudování chrámu v Jeruzalémě jako posvátného místa, které má povzbuzovat setrvání ve víře pro všechen izraelský lid. Posledním prorokem byl Jan Křtitel: ohlášení jeho narození je plné velkých zaslíbení. Když budete listovat Biblí, dočtete se, jak na jednotlivých soudcích, králích a prorocích „spočinul Hospodinův duch“.

Návrh na aktivitu: Mnoho umělců se snažilo ztvárnit působení Ducha v osobnostech, jako jsou Mojžíš, Izajáš a další proroci. V Sixtinské kapli v Římě namaloval Michelangelo působivé obrazy. Najděte a prohlédněte si reprodukce některých postav, které Michelangelo ztvárnil, a snažte se poznat podle jejich gest, co konkrétně konali pod vlivem Ducha svatého.

… DUCH, JENŽ MOCNĚ PŮSOBIL V JEŽÍŠOVĚ ŽIVOTĚ

Vzpomínejte: Evangelium nám plně zjevuje Božího Syna. Ten jedná vždy pod vedením Ducha svatého. A nejen Ježíš, ale i osoby, kterým Bůh svěřuje nějaký úkol nebo dává prorockého ducha. Vzpomeňte si a sepište události, ve kterých byl Duch svatý hlavním protagonistou nebo se nějakým způsobem v Ježíšově životě projevil. Můžete přitom prolistovat evangelium, zvláště podle sv. Lukáše (doporučené texty: L 3,22; L 4,1; L 4,16–19; L 10,21). Při čtení evangelií si uvědomujeme, že každá událost v Ježíšově životě byla vedena Duchem svatým. Nejčastěji to výslovně zmiňuje evangelista Lukáš (podrobněji viz článek M. Pitterové).

Četba: L 4,14–21

Po návratu z pouště je Ježíš připraven říci, proč přišel na tento svět. Ve svém poslání se Ježíš úplně svěřuje Duchu svatému a od něj dostává moudrost k vyučování, moc k uzdravování, pohnutí k modlitbě k Otci a radost z ní… Také v některých případech, kdy evangelisté přímo nezmiňují Ducha svatého, poznáváme z jejich vyprávění, že Ježíš je veden zvláštní mocí. Zástupy i učedníci tím byli udiveni a ptali se: „Co to je? Nové učení plné moci – i nečistým duchům přikáže, a poslechnou ho.“ (Mk 1,27; srov. také Mk 2,12; Mk 7,37)

… DUCH, KTERÉHO JEŽÍŠ SLIBUJE SVÝM UČEDNÍKŮM, ABY MOHLI POKRAČOVAT V JEHO DÍLE

O slavnosti stánků vystoupil Ježíš a zvolal: „Jestliže kdo žízní, ať přijde ke mně a pije! Kdo věří ve mne, proudy živé vody poplynou z jeho nitra, jak praví Písmo.“ Evangelista Jan, který o této události vypráví, zdůrazňuje, že to Ježíš řekl o Duchu svatém, kterého přijmou ti, kdo v něho uvěřili (J 7,37).

V noci, kdy slaví poslední večeři před svým utrpením, zjevuje Ježíš svým učedníkům dar, který jim dá: zanechá jim svého Ducha, to znamená celý svůj život, svou sílu, lásku, spasitelné činy, svůj způsob myšlení a rozhodování. Ježíš věděl, že jeho učedníci po jeho smrti propadnou strachu a smutku. Dar Ducha jim měl dát všechnu sílu, kterou potřebují.
Četba: 14. kapitola Janova evangelia

Návrh aktivity: Přečtěte si uvedený text a pokuste se zrekonstruovat Ježíšův dialog s apoštoly. Zaměřte se zejména na příslib Ducha svatého a jeho působení v učednících.

… DUCH, KTERÝ PŘI LETNICÍCH DÁVÁ VZNIKNOUT NOVÉMU LIDU: CÍRKVI

O svátku Letnic sestoupil Duch svatý na apoštoly, kteří byli spolu s Marií shromážděni ve večeřadle:

Četba: Sk 2,1–4
Kdo si umí představit takovou moc? Nikdo předtím neviděl něco podobného. Všichni mohou potvrdit „novost“ podivuhodných činů:
  • při sestoupení Ducha svatého se objevují zvláštní znamení: hukot podobný větru, jazyky jakoby z ohně, mluvení jinými jazyky ve vytržení a konečně i to, že všichni shromáždění lidé rozuměli kázání apoštolů, každý ve svém jazyce;
  • v den Letnic se nechalo pokřtít na tři tisíce lidí! (Sk 2,27–41);
  • rychle se tvoří první společenství věřících a jejich způsob života udivuje a získává sympatie: mají všechno společné, nikdo nestrádá, protože se každému dává to, co potřebuje, mají jedno srdce a jednu duši! (Sk 4,32–35);
  • Duch sestupuje i na pohany (Sk 10,44–48);
  • slovo Boží je hlásáno i za hranicemi Palestiny. Evangelium se šíří a vznikají stále nová církevní společenství;
  • svědkové evangelia, apoštolové, neztrácejí smělost a odvahu, ani když jsou pronásledováni a vězněni. Neustávají ve svém poslání, protože Duch je vede a posiluje (Sk 5,17–21; 7,55–60);
  • Bůh působí velké obrácení: Pavel z Tarsu, pronásledovatel křesťanů, byl oslepen světlem Ducha a stává se apoštolem Páně. Nikdo a nic už nemůže bránit jeho nadšení pro evangelium.
Návrh aktivity: Do mapy Středomoří dokreslete symboly, které budou ukazovat rozšíření evangelia z Jeruzaléma ke všem národům.

… DUCH, KTERÝ VEDE LIDSTVO K NOVÉMU NEBI A NOVÉ ZEMI

Letniční obnova stvoření ještě není u konce. Také toto nové stvoření bude, tak jako člověk, vysvobozeno z porušení a smrti: Celé tvorstvo toužebně vyhlíží a čeká, kdy se zjeví sláva Božích synů (Ř 8,19). Pod vedením Ducha svatého lidstvo kráčí ke svému dovršení.

Četba: Zj 21,1–5

Návrh aktivity: Vytvořte plakát např. formou koláže různých obrázků na téma „A viděl jsem nové nebe a novou zemi, neboť první nebe a první země pominuly“.

Text byl zpracován podle italské příručky Ricevi il sigillo dello Spirito, vydalo nakladatelství Elledici v roce 2011 k přípravě na biřmování. Autoři: Ballis, Montagna, Fabbri.



© Redakční systém: Webdesignum 2009 - 2011