Podněty pro společenství manželů na téma „Rodina jako domácí církev“
Autor: Redakce a spolupracovníci - Číslo: 2013/3 (Praktická příloha (volná příloha časopisu))
V souvislosti s vyhlášením Roku rodiny na příští rok byly zahájeny přípravné práce k synodě biskupů o rodině, která se má konat v letech 2014 (mimořádná synoda) a 2015 (řádná biskupská synoda při příležitosti 50. výročí vzniku Biskupské synody jako instituce). Biskupské konference obdržely přípravný dokument s dotazníkem, k jehož otázkám se mají vyjádřit i věřící ve farnostech a vikariátech. I když výsledky prvního kola diskusí musejí být sepsány a odeslány do konce ledna 2014, aby mohl být vypracován pracovní dokument synody (Instrumentum laboris), má smysl hlouběji promýšlet poslání křesťanské rodiny nejen v tomto roce, neboť existuje přímá úměra mezi schopností farnosti žít jako společenství bratří a sester ve víře, a kvalitou křesťanských rodin, které jsou "domácí církví". Přínosem tohoto programu může také být lepší příprava na sledování a přijetí výsledků biskupské synody.
Základním východiskem pro návrh našeho programu je identita křesťanské rodiny jako domácí církve. Ta dnes stojí často v kontrastu k mentalitě postmoderní doby, která má vliv i na myšlení a jednání křesťanů. Přípravný dokument synody hovoří v této souvislosti o rodinách s jedním rodičem, kultuře nezávaznosti a domnělé nestability svazku, novém formulování samotného pojmu rodiny, relativistickém pluralismu v chápání manželství, vlivu sdělovacích prostředků na lidovou kulturu a její chápání sňatku a rodinného života, fenoménu náhradních matek a o nové interpretaci lidských práv. Mnoho dětí a mladých lidí vychovávaných v křesťanské víře dnes pochází z manželství, která nebyla uzavřena jako svátostná, a neviděli své rodiče přijímat svátosti. Může se stát, že se v diskusi k předloženým tématům projeví větší či menší vliv změny myšlení ve zmíněných oblastech.
Osnova navrženého programu pro společenství manželů vychází z článku Vojtěcha Novotného, který najdete ve třech částech v jednotlivých číslech letošního ročníku časopisu: v č. 1 na s. 18–20 (odkazujeme dále jako na ED 1); v č. 2 na s. 24–26 (ED 2); v č. 3 na s. 8–10 (ED 3).
Program lze využít zejména ve společenství manželů. Doporučujeme, aby si stálý nebo zvolený animátor předem prostudoval článek V. Novotného a připravil si interpretaci části, která se bezprostředně týká tématu setkání, které je nastíněno otázkami v úvodu. U některých témat doporučujeme i další zdroje pro prohloubení tématu. Animátor setkání uvede přítomné do tématu krátkou přednáškou, četbou úryvku článku apod. a dále moderuje diskusi podle navrženého postupu. Tento postup je jen orientační, záleží na tom, kdo skupinu tvoří a jakou mají zkušenost se společnou diskusí a sdílením zkušeností zejména z oblasti své víry. Program lze upravovat podle potřeby a místních podmínek, měl by ale sledovat základní myšlenku: jaké je místo rodiny v Božím plánu spásy všech lidí a v naplňování poslání církve.
1. téma: Co je rodina? Mohou si dnes její členové pomáhat ve víře?
- Rodinu můžeme chápat jako „nukleární“ (rodiče a děti), nebo jako rodinu vícegenerační, případně další členy domácnosti, kteří spolu obývají týž dům. Náměty k zamyšlení a diskusi:
- Prvotní církev žila zejména v rodinách. V článku ED 1 se o tom zmiňuje autor ve druhém odstavci Úvodu a také v části 1.1. (Výsledky výzkumů o významu církve žijící v domácnostech uvádí také v úvodní části svého článku Pavel a křesťanská obec doc. Mireia Ryšková.)
Na základě tohoto úvodu uvažujte:
Kdo jsou členové vaší rodiny a co vás spojuje? Týká se víra v Ježíše Krista všech členů nebo jen některých?
Kdo je ve vaší rodině tím, kdo „vede domácnost k pravé zbožnosti“? Jak je tato úloha obtížná?
Co pomáhá věřícím členům rodiny společně sdílet víru? (sledování či návštěva křesťanských pořadů, společná četba, slavení křesťanských svátků a výzdoba k nim…?) - Přečtěte si příběh o křtu Kornéliovy rodiny Duchem svatým ve Sk 11,1–18. Jak byste popsali zkušenost, kterou tato rodina i apoštol Petr při této příležitosti učinili? Podobá se nějakým způsobem našim zkušenostem? K jakým chválám, díkům či prosbám nás motivuje?
2. téma: Jaký má význam, aby rodiny tvořily společenství? Jak se mohou vzájemně podporovat ve víře?
- Seznamte se nejprve podrobněji s významem vznikání církve v domácím prostředí na základě celé 1. části článku ED 1, pokuste se vastihnout, jaký to mělo vliv na chápání církve jako společenství.
- V některých farnostech nefungují mezi věřícími ani přirozené lidské vztahy. Řadu lidí trápí, že nemohou s ostatními sdílet běžné starosti, natož svoji víru, otázky a obavy. Jakou situaci prožíváte vy? Jaká cesta může vést k utváření společenství? Jakou roli v tom přisuzujete sobě, druhým lidem, knězi a zvláště Duchu Svatému?
- Přečtěte si příběh o návratu apoštola Petra z vězení ve Sk 12,1–18. Jak byste charakterizovali význam společenství křesťanů v době apoštolů na základě tohoto svědectví? K jakým krokům nás může motivovat? Co chcete Bohu předložit v modlitbě?
3. téma: Jak přijímáme hlasatele evangelia? Čemu jsme se od nich naučili? Jaký způsob hlásání evangelia je pro nás věrohodný?
- Náměty k zamyšlení vycházejí ze svědectví o působení apoštola Pavla (viz ED 1, část 1.2, 2. a 3. odstavec):
- V době apoštolů přijímaly křesťanskou víru židovské rodiny, ale také rodiny pohanů, které žily v Řecku a v Římě a nemusely mít žádné židovské kořeny. Skutky apoštolů a některé Pavlovy listy svědčí o tom, jak jim Pavel hlásal evangelium, získal pro křesťanskou víru celé domácnosti a usiloval o to, aby se rodiny scházely při slavení hodů lásky, lámání chleba, modlitbách a vzájemném poučování. Komu vděčíte za přijetí křesťanské víry vy? Potkali jste ve svém životě takového hlasatele evangelia, který vás oslovil a jehož svědectví vás motivovalo ke změně života, posílení víry, k radosti z víry? Je důležité setkat se s takovým svědkem osobně?
- Přečtěte si 1 K 1,1–13. Jde o začátek Pavlova dopisu církevní obci v Korintě, na jejímž založení měl Pavel velký podíl. Je v něčem jeho list aktuální i pro vaše farní společenství? K jakým chválám, díkům či prosbám vás motivuje?
4. téma: Jak se projevuje rodinný charakter církve?
- Církev je často označována jako rodina Božích dětí. Z toho vyplývá, že sama sobě rozuměla na základě zkušeností z rodiny (srov. ED 1, část 1.4). Symbolem pro ni je Boží dům, který vnímáme jednak jako Boží stavbu – chrám, jednak jako vztahy, které existují mezi těmi, kteří se shromažďují kolem Krista a činí vůli Boží. Námět spočívá v zamyšlení nad vztahy ve společenství jednak podle svědectví Nového zákona, jednak na základě zkušeností, které ve farnosti prožíváte:
- Zmíněný článek 1.4 z ED 1 obsahuje v posledních třech odstavcích řadu biblických odkazů, které charakterizují vztahy v prvotní církvi. Vytiskněte si texty, na které je odkazováno, na listy a nakopírujte je pro každého účastníka nebo manželský pár (ke stažení Pracovní list č. 1 ve složce 1303-08).
- Pročtěte si je (můžete je mezi sebe i rozdělit) a promyslete: Proč jsou takto apoštoly Petrem a Pavlem formulovány? Jak souvisejí s Ježíšovým jednáním? Co konkrétně znamenají v naší aktuální situaci ve farnosti či ve společenství? K jakým chválám, díkům či prosbám vás diskuse motivovala?
5. téma: Jaký význam může mít prožívání svátků vycházejících z křesťanské víry v rodině?
- V židovské liturgii najdeme slavnosti a svátky, které byly určeny ke společnému slavení (např. poutě do Jeruzaléma) a k rodinnému slavení (např. Sabat). V křesťanské tradici došlo krátce po rozšíření křesťanství do Evropy a ukončení pronásledování křesťanů k oddělení úkolů farnosti a rodiny v církvi. Ve farnostech se slavila liturgie a svátosti a konaly se katecheze. Rodina byla pověřena výchovou dětí, svědectvím křesťanského života, modlitbou a skutky lásky. Vývoj vedl k sakralizaci církevních služebníků a k sekularizaci laiků. Církevní povaha rodiny i rodinná povaha církve byly umenšeny (srov. ED 2, kap. 2, 2. odstavec).
- Jak dnes vnímáte vztahy mezi vysvěcenými osobami a laiky v církvi? Jste si vědomi svatosti všech členů rodiny, kteří přijali křest a žijí v milosti posvěcující? Jak se toto vědomí projevuje ve vašem životě?
- Přečtěte si příběh o italském biskupovi Pietru Fiordellim, který se na druhém vatikánském koncilu zasadil o to, aby bylo znovu doceněno postavení rodiny v církvi a aby byla její identita odvozena od svátosti manželství (ke stažení Pracovní list č. 4 ve složce 1303-08). Text je uveden v ED 2, část 3, první tři odstavce na s. 25. Co vás v tomto textu oslovilo? Co byste dnes zdůraznili snoubencům, kteří chtějí uzavřít svátostné manželství? K jakým chválám, díkům či prosbám vás diskuse motivovala?
Náměty k přemýšlení a diskusi:
6. téma: Modlíme se v rodině společně?
- Vycházíme z ED 3, čl. 4 o postoji papeže Pavla VI. k identitě a činnosti křesťanské rodiny. Papež vyzývá k tomu, aby se v domácím prostředí opět prosadil zvyk společných modliteb. Uvádí, že rodina se podobá univerzální církvi, když jedná jako ona. Jeho text může motivovat například k těmto otázkám:
- Jakou důležitost přikládáte společné modlitbě manželů a celé rodiny? Je možné, aby se společná modlitba stala pevnou součástí života rodiny? Jaké překážky se jí staví do cesty? Jaká forma modlitby je vám blízká a osvědčila se?
- Ve druhé části setkání mohou být účastníci uvedeni do denní modlitby církve (pokud ji neznají), nebo se společně modlit růženec rozjímavým způsobem (zkuste vztáhnout evangelijní poselství každého tajemství k realitě, v níž se vaše rodiny nacházejí).
7. téma: Jak je možné pomoci manželům, aby jejich manželské pouto bylo trvalé?
- Obrazem pro věrnost a nerozlučitelnost manželství je pouto mezi Ježíšem Kristem a jeho Snoubenkou církví. Snahu o překonávání krizí v manželství můžeme opřít o sílu Ducha svatého, kterou manželé dostali při svátostném uzavření sňatku (srov. ED 3, část 5, 2. odstavec). Oproti náhledu na rodinu jako domácí církev založenému na činnosti rodiny, jak jej prezentoval papež Pavel VI., došlo u papeže Jana Pavla II. k posunu v myšlení: rodina je domácí církví proto, že manželé dostali Ducha Kristova, který proměňuje přirozené společenství muže a ženy v nadpřirozené společenství církve, v domácí církev. V dopise rodinám k Roku rodiny (1994) Gratissimam sane tentýž papež medituje o rodině jako o velkém tajemství na základě Ef 5.
- Přečtěte si a promyslete čl. 19–21 nebo čl. 49–50 v apoštolské adhortaci Familiaris consortio papeže Jana Pavla II. (ke stažení Pracovní list č. 2 ve složce 1303-08).
- Proste ve společenství za sebe navzájem, abyste v síle Ducha svatého čelili všem vnitřním i vnějším útokům na pevnost manželského pouta, i když se o to snaží jen jeden z manželů.
- Jiná varianta: pročtěte si text Ef 5,21–33 a meditaci papeže Jana Pavla II. k tomuto textu (ke stažení Pracovní list č. 3 ve složce 1303-08) o rodině jako o velkém Božím tajemství: v rodině jako domácí církvi se zjevuje v lásce, která je v ní žita, v lásce manželské, otcovské a mateřské, v lásce bratrské a v lásce společenství osob a generací jak církev univerzální, tak každá partikulární církev.
Ke stažení: priloha_3-2013.pdf, 230 kB
Ke stažení: 1303-08 Rodina jako domácí církev
Složka obsahuje pracovní listy k programu pro společenství manželů, který je součástí Praktické přílohy 3. čísla ročníku 2013:
- Pracovní list č. 1: Biblické odkazy, které charakterizují vztahy v církvi (k tématu č. 4)
- Pracovní list č. 2: Apoštolská adhortace Familiaris consortio, výběr z čl. 49–50 (k tématu č. 7)
- Pracovní list č. 3: Tajemství rodiny - meditace papeže Jana Pavla II. k Ef 5,21–33 (k tématu č. 7)
- Pracovní list č. 4: Příběh biskupa Pietra Fiordelliho na druhém vatikánském koncilu (k tématu č. 5)