Průvodce články rubriky "Vzděláváme se"

Autor: Marie Zimmermannová - Číslo: 2014/1 (Praktická příloha (volná příloha časopisu))

Odborné články uveřejňované v rubrice „Vzděláváme se“ slouží nejen k vlastnímu vzdělávání, ale také jako inspirace k volbě způsobu podání daného tématu. Úkolem redakce je promyslet a pokusit se uvést nejdůležitější výpovědi jejich článků do souvislosti s rozmanitou pastorační praxí a s principy katechetické služby. Opíráme se přitom o Všeobecné direktorium pro katechezi (dále VDK) a o dokumenty související s naším tématem, které dále zmíníme. Ke každému článku předkládáme alespoň jeden návrh scénáře pro katechezi nebo vzdělávací program. Další mohou být uveřejněny na www.cestykatecheze.cz (přehled viz s. 12).

Dříve než se budeme věnovat vlastním článkům, připomeňme si, jak se k podstatě a určení člověka (k jeho identitě) z pohledu víry vyjadřuje Katechismus katolické církve (dále KKC):

• Člověk je „schopen“ Boha a hledá ho (čl. 27–30).
• Člověk je součástí stvořeného viditelného světa; je vrcholem díla stvoření; člověk a skrze něho celé stvoření je určeno k Boží slávě (čl. 343, 353).
• Člověk zaujímá ve stvoření jedinečné místo, je Božím obrazem, z čehož vyplývá jeho důstojnost a schopnost poznávat a milovat svého Stvořitele a obětovat mu celé stvoření; tajemství člověka se objasňuje v tajemství vtěleného Slova (čl. 356–361).
• Člověk je jednotou duše a těla (čl. 363–368).
• Člověk byl stvořen jako muž a žena, jeden pro druhého (čl. 369–373).
• Člověk byl stvořen k účasti na Božím životě (čl. 374–379).

Uvedené pravdy naší víry jsou výsledkem teologické reflexe. Katechizace dětí ve škole ještě v minulém století předávala tyto pravdy jako hotové závěry a vykládala je na základě komentáře v katechismu. Vydání Všeobecného katechetického direktoria potvrdilo změny, které nastaly v katechezi i náboženském vyučování již během 20. století před druhým vatikánským koncilem. V katechezi našly své opodstatnění modely, které jsou označovány jako kérygmatický, antropologicko-existenciální a dějinně-prorocký. V praxi se dnes využívají jejich kombinace a my z nich vycházíme i v našich praktických ukázkách. Jejich výraznými rysy jsou: důraz na osvobozující sílu evangelia, aktivní pedagogie, výklad dějin spásy a každého člověka z pohledu víry, respekt k lidské zkušenosti, výzva k přijetí závazku jednat a k přijetí odpovědnosti za své jednání (podle: FOSSION, A. Tabor, L´Enciclopedia dei catechisti. Milano: Paoline, 1995, s. 128–132).