Cesty katecheze - časopis pro katechetiku a náboženskou pedagogiku

Hlavní menu:

Číslo 2014/2: Křesťan

Editorial

Vážení čtenáři!

V prvním čísle letošního roku jsme nahlíželi na člověka jako na tajemství a zároveň otázku. Odpověď na ni hluboce ovlivňuje a proměňuje život člověka. Totéž je třeba říci i o tajemství našeho křesťanského bytí, od kterého se odvíjí obsah článků tohoto dvojčísla. Odpověď na otázku „kdo je křesťan?“ významně ovlivňuje naše bytí ve společenství s Bohem i ve světě, náhled na naši minulost, přítomnost i současnost. Úvodní příspěvek praktické přílohy k tomuto číslu (Abeceda katechety) naznačuje, že odpověď na otázku po identitě křesťana měla svůj vývoj, její základ je však v našem křtu - v počátku našeho života v Bohu.

Právě vývoj myšlení a prostředí, v němž žijeme křesťanskou víru, klade velké nároky na to, aby se alespoň biskupové, kněží, jáhni a jejich spolupracovníci povolaní k pastorační službě zamýšleli nad tím, jakými cestami a formami pomáhat věřícím i hledajícím být křesťany. Záměrně uvádím „být“, protože dnes už zdaleka nejde jen o rovinu jednání a myšlení, ale přímo o „bytí“. Kdo se cítí dobře jako křesťan, je naplněn radostí a pokojem; aktivně vyhledává příležitosti, jak být s Bohem, hlouběji ho poznat a odpovídat na jeho lásku svým jednáním.

Z uvedeného vyplývá otázka: Může katecheze a náboženské vzdělávání pomoci k upevnění nebo objevení křesťanského bytí? Jakým způsobem? Odpověď nabízejí již první dva příspěvky: P. LUC MELLET odpovídá na otázky Ireny Karlové o průběhu procesu obnovy katecheze a prvního hlásání ve Francii. Tento proces je v mnohém inspirují i pro projekt Katechetické sekce ČBK, který je realizován ve spolupráci s diecézními katechetickými centry a odbornými konzultanty z teologických fakult. V tomto projektu nás v příštím roce čeká fáze zapojení zkušených katechetů a kněží z farností.

Článek, jehož autorem je Petr SMOLEK, vychází ze zkušeností a reflexe nám již známého belgického katechetika André Fossiona. Autor vybral téma, které se týká zejména lidí, kteří byli pokřtěni v dětství a nyní se po letech vracejí ke křesťanské víře. Přínosem P. Smolka je zamyšlení nad přínosem Fossionových úvah a jejich doplnění o témata, která vnímá jako důležitá pro naše prostředí.

Křesťané zpravidla uvádějí do života z víry své děti ve velmi útlém věku. Nezřídka jsou prvními vychovateli ve víře rodiče, kteří v této oblasti přejímají vzory svých rodičů. Nutno poznamenat, že představy o schopnosti dítěte poznávat Boha a navazovat s Ním vztah, se během dvacátého století značně změnil. Zásluhu na tom mají jak někteří teologové, tak pedagogové. Autorky Noemi BRAVENÁ a Petra BANDHAUER představují myšlení teologa Karla Rahnera a italské pedagožky Marie Montessori. Důsledky jejich přístupů mohou být velmi významné, pokud se je podaří uvést do naší katechetické praxe a vhodným způsobem zprostředkovat rodičům.

Příspěvek na téma výchovy k demokratickému občanství, jehož autorem je Vojtěch MAŠEK, má úzkou souvislost s výukou náboženství. Na tento předmět se dnes klade požadavek nabídnout dětem a skrze ně i dospělým křesťanský pohled na témata, o nichž se děti učí ve škole. Článek také koresponduje s jedním z nároků, jež je zmíněn v úvodním rozhovoru: křesťan by měl být schopen a odvážit se říci, „proč se v životě stavím tak a tak do té a té pozice“, „ve jménu čeho v mé víře se angažuji a proč je pro mě důležitý život ve společnosti“.

Jana HAJDOVÁ a Jana DĚDINOVÁ jsou autorkami článků, které zvou čtenáře na „cestu krásy“, jak ji nazývá dokument Radost evangelia papeže Františka. Příspěvek Jany Hajdové navazuje na předchozí díl z prvního čísla, který poskytuje nástin metodiky, jak přistupovat k poezii, abychom ji mohli číst spolu s mladými a dospělými a obohatit tak vnímání života kolem nás. Článek je doplněn praktickými ukázkami v příloze i na internetových stránkách časopisu. Jana Dědinová představuje možnosti využití literární tvorby Astrid Lindgrenové v náboženské výchově dětí.

Výchově dětí a mladých lidí je věnován též rozhovor se sr. Cyril MOONEY, hlavní iniciátorkou a šiřitelkou konceptu inkluzivního vzdělávání založeného na křesťanském bytí a jednání v Indii. Tento koncept podporuje sounáležitost mezi vzdělávanými a vyhýbá se soutěživosti. Rozhovor o podpoře rodiny a o programu vztahové výchovy mladých lidí poskytl Martině Orlovské vedoucí rodinného centra v Ostravě, pan Jan ZAJÍČEK.

V rubrice z Katechetické sekce ČBK najdete aktuální informace o přípravě modulu o katechezi a náboženském vzdělávání dospělých v rámci projektu Obnova katecheze a náboženského vzdělávání v České republice. Jiří PEŠEK podrobněji rozvádí uplatňování principu věrnosti Bohu a člověku, který je ústředním tématem tohoto ročníku naší revue.

Obsah číslo doplňují dvě recenze na knihy Rozvoj inteligence u děí od 3 do 6 let (napsala Petra POTMĚŠILOVÁ) a Didaktika osobnostní a sociální výchovy (napsala Marcela FOJTÍKOVÁ - ROUBALOVÁ). Na zadní obálce najdete několik myšlenek z adhortace papeže Františka Radost evangelia.

V praktické příloze a na internetových stránkách časopisu najdete několik příspěvků o tom, jak byl v minulosti chápán pojem „křesťan“; jak pomoci dětem i dospělým porozumět Božímu plánu spásy a chápat svůj život v jeho kontextu; jak v tomto kontextu objevit význam prvních proseb modlitby Otče náš. Noemi Bravená rozpracovala podrobněji poslední část svého článku o praktické práci s biblickým textem; Jana Hajdová poskytuje několik praktických ukázek přístupu k poezii vybraných básníků. V závěru přílohy najdete pokračování ukázek zpracovaných Alexandrou Chytkovou o tom, jak pracovat s texty metodou kritického myšlení.

 

Žijeme s církví


Vzděláváme se (recenzováno)


Umění v katechezi (recenzováno)


Rozhovor


Z Katechetické sekce ČBK


Recenze


Praktická příloha (volná příloha časopisu)


© Redakční systém: Webdesignum 2009 - 2011